Erotická povídka – Práce přesčas

sex v továrně

Zase problém se strojem a opravář stále nikde

Nejhorší jsou tyhle výjimečné noční směny a ještě navíc před vánoci.
Člověk má plnou hlavu jak stíhat doma, zajistit dárky a v práci by také mohl vyplivnout duši.

Aspoň , že je tu sranda.
Tajně, aby šéf nevěděl, holky přinesly něco k pití a po chvilkách, když není přísun materiálu ke stroji, nenápadně ucucáváme z lahví Colu s rumem místo čajíčku.

Takže vcelku pohoda.Už zbývá jen materiálu na pár hodin práce a bude konec letošnímu pracovnímu šílení.
Jen kdyby to nezdržovali ti chlapi z údržby.

Jdu sehnat údržbáře

Asi to vezmu do svých rukou a půjdu se podívat, kde to vázne.
No jo, myslela jsem si to.
Jsou zalezlí ve své dílně na dvoře fabriky a využívají toho, že jsou tuto směnu bez dozoru vedoucího.
Trošku jim závidím.

Jsou to bezva parta tří šikovných kluků, tak nejspíš taky oslavují poslední den v práci před svátky.
„Ahoj! Tak kde to vázne?“oslovuji kolegy sedící u stolu s kalíšky s nějakým „povzbuzovadlem“.
„Přidej se k nám,“ halekají zpátky na mě a pohybem ruky mě lákají ke stolu.

„Kluci, stojí mi stroj a bez vás to nerozjedu,“ informuju je o naléhavosti jejich přítomnosti ve výrobní hale.
„Nám taky stojí a bez tebe to taky nedáme, hihi“.

Kluci jsou k pomilování

Jsou roztomilí a k pomilování, ale jsme v práci a tak jsem z jejich srandiček celá nesvá.
„Zrovna jsme se dohadovali, jestli je pravda, že když rozpažíme, je délka rukou od prstů jedné ruky až ke konečkům prstů druhé ruky stejná jako naše výška,“ vysvětluje mi Pepa, sympatický třicátník s rudou kšticí s klukovským obličejem a hlavou plnou rošťáren a kanadských žertíků.
„Ukaž, zkusíme to na tobě,“ a přistoupí ke mně. Dobrá, přistupuji na jejich hru a rozpažím.

Láďa, vysoký statný čtyřicátník, lehce při těle a také lehce obrostlý tzv. šestidenním vousem, mě uchopí za ruku, aby mi k ní mohl přiložit dvoumetr a podává ho Jiříkovi, modrookému blonďáčkovi, kterému je skoro jako mě – něco málo přes dvacet. Natahují ten metr a najednou mě utáhnou rukávy od pracovní košile u zápěstí a za ten volný kus manžety připoutají do svěráků, co jsou na poncích po obou mých stranách.
Mají z toho ohromnou srandu, jak si mě přichytili „jako motýlka“.

Hra začíná

„Kluci, nechte ty srandičky a pusťte mě!“škemrám naoko pokorně, aby měli radost, jak mě dostali, ale uvnitř jsem docela naštvaná, protože jsem bezmocná a nemohu se hnout.
Visím tu zavěšená v předklonu a kluci si něco špitají.

To mě ještě víc znejišťuje. Pak jde Jiřík ke dveřím. No to jsem teda zvědavá,jak se z toho dostanu.
Snažím se vyškubnout rukávy z toho sevření svěráků.
Nic. A oni se srdečně baví. Začínám klít, nadávat, vyhrožovat, ale s nimi to ani nepohne.
Slyším, jak u dveří cvakl zámek a Jirka zhasl velké světlo, takže osvětlovala místnost už jen lampa na zdi nad stolem. No nazdar!

To sem už ani nikdo neuvidí, okna jsou venku příliš vysoko.
V hlavě se mi honí všelicos. Pepa mi nabízí, že pokud splním čtyři úkoly, pustí mě.
Souhlasím.

Nakonec ještě může být sranda a já se sice asi nestihnu teď v půlhodinové přestávce najíst, ale zas budu mít zpestřenou směnu.

První úkol spočívá v tom, že si s každým vypiju kalíšek slivovice.
„OK.To zvládnu.“ Pepa mě teda zkouší napojit, ale nejde to, tak nabízí brčko.To je lepší. „Fuj, to bylo ale hnusný!“ Jeden kalíšek je ve mně. Teď Láďa.
Druhý taky je ve mně. Začínám se cítit docela opile. I s tou Colou mi už koluje v žilách dost alkoholu.
Panebože, ještě třetí! Nechci, ale zas budu mít za sebou první úkol. Už je vypito. Je mi dost mátožně.

Skupinová zábava v dílně

A teď druhý úkol. šokovali mě. Mám sundat košili, podprsenku, kalhoty i s kalhotkama.
Nikdy! Nevěřím svým očím. Je jim jedno, že nesouhlasím, jdou ke mně.
Dotýkají se mých prsou přes košili a nějaké ruce zajíždí do rozkroku.
Uhýbám, tisknu nohy silně k sobě, ale není mi to nic platné. Bráním se, nadávám jim, tak zesílí rádio a rozepínají mi košili, podprsenku a sundávají kalhoty i s kalhotkami.

Ani nevím, které ruce jsou koho, hladí mě zezadu, abych na ně pořádně neviděla.
Nemůžu ale říct, že by to bylo nepříjemné. Oooh, všichni si svlékli kalhoty a vytáhli své „nářadí“.

Co teď? „A teď třetí úkol: všem nám je musíš pokouřit.“ „Nééé, ne nechci!“ začínám křičet, ale Láďa mě popadl za vlasy a najednou mám plnou pusu jeho velkého přirození.
„Opovaž se kousnout, to bych ti musel provést něco moc ošklivého,“ řekl a neustával přirážet do mé pusy.

Vylítly mi slzy z očí, jak jsem se chvílemi dusila, jak byl velký.
Při tom jsem zároveň cítila doteky dalších rukou, jak mi škádlí buchtičku, hladí po těle, po prsou a přejíždí přes zadeček…

Začínalo se mi to líbit. „Teď zase já!“ Ozývá se Pepa a já vidím, jak už stojí vedle mé hlavy a svůj „nástroj“ svírá rukou a jemně jí pohybuje.
Láďa mu tedy uvolnil místo.
Pepa mě hladí po vlasech a laškuje se mnou tak, že mi dá svůj úd vždy jen na kraj úst a já, jak po něm chňapnu a on ucukne,mu přejedu rty jen po vršku žaludu a to ho viditelně dráždí.

Snažím se na něj lépe dosáhnout jazykem a to zas on s ním začne kroužit okolo mého jazýčku a já mu ho tak hezky lehce olizuji pěkně dokola.

Líbí se mi ta hra. Mezi tím Jiřík pode mnou laská moje kozičky, líbá je, saje, mačká rukama…
Panebože, je to tak nádherné! Netušila jsem, že je takový mazlivý.

Jsem celá mokrá

A Láďa mi zezadu dráždí buchtičku. Prstíkem mě přivádí k šílenství, jen se dotkne zduřelého, citlivého poštěváčku a když zajede až do jeskyňky, cítím, jak moc chci, aby ji naplnil něčím větším.

Nyní se hlásí o vystřídání u mé pusinky i Jiřík.
Je na něm vidět, že se sotva drží, aby mi nevybouchla jeho „časovaná bomba“ do úst.
Neudržel to. Stříká mi pořádným proudem do pusy, na obličej, na kozičky…
Je to pořádná dávka.
Nestačím ani polykat, skoro se topím.
Asi se stydí za tu rychlovku, ale já na jeho mužství vidím, že to bude schopné ještě několikrát.

Kdo ho má uvnitř

Pepa oznamuje čtvrtý úkol:
„A teď budeš muset uhodnout, který z nás tě protahuje“ a hned, co mě Jiřík něžně otřel od svého nástřiku, mi zavázal oči, abych prý nešvindlovala.
Potom jsem jen slyšela jejich špitání a cítila dotyky na mé roztoužené kočičce.

Úplně se ve mně zatajil dech, když jsem ucítila jak do mě vniká některý z kluků svým dobyvatelem, ale najednou zas nic a je venku a zas jemně vjíždí dovnitř, ale jen na krajíček a zas ven.

Je to hrozné, úplně se mi ta moje svírá chtíčem, až mě z toho příjemně lechtá v celém podbřišku, ale ten potvora chlap se v tom vyžívá a stále dělá fóry.
Já snad zešílím!

Křičím: „tak už mi ho tam konečně vraž Pepo!“a protože jsem uhodla, odmění se mi a pěkně s ním zajede až nadoraz. Áááách, pěkně mě ojíždí, když najednou přeruší a já cítím, že teď je ve mně nějak víc plno, přírazy jsou důraznější a čím dál rychlejší a je mi jasné, že mi protahuje komínek Láďa.

„Óóóóh,“křičím, „přirážej Láďo, pořád a nepřestávej!“ a Láďa přidal ještě šikovný prstík na můj klitoris a to jsem byla opravdu téměř na vrcholu rozkoše.

Ale v tom nejlepším naráz přestal a mě bylo jasné, že ho vystřídal Jiřík.
Navázal pěkně na Láďu a přirážel jak o život, zatímco mě laskal Pepa na kozičkách a Láďa mi zas ucpal pusu svým obrem.

Tělo se svíjelo rozkoší

Křičela jsem rozkoší, tělo se mi začalo svíjet slastí, jak jsem už dosahovala vrcholu.
V tu chvíli to přišlo i na Jiříka a v zápětí i Láďa mě málem utopil tím silným proudem semene.

Všichni tři jsme vychutnávali tu úžasnou chvíli, když mi Pepa uvolnil obě ruce ze svěráků a přihlásil se o domazlení.

Popadla jsem ho do ruky a střídavě stisky rukou, sáním ústy a masírováním pytlíku jsem i Pepu dovedla k vyvrcholení.

Bože, jak nádherně při tom křičel!
Potom jsme si posedali, příjemně znavení, okolo stolu, plní dojmů z právě prožité půlhodinky.
Byl to první zážitek s více muži, ale musím říct, že nezapomenutelný.

Když jsme se osvěžili nyní už minerálkou, s chutí jsme se zas rozešli do práce a věřte, že ta práce šla tak lehko a rychle, že brzy bylo ráno a my se konečně rozcházeli do domovů přichystat se na příchod vánoc.

To budou svátky!
Přece jen to byla moc pěkná motivace pro volné večery, co byly před námi.

1 Comment for this article

  1. Tak jako fantazie dobrý.
    Ale v dnešní době si neumím představit šukání v práci.
    Člověk je tak vytíženej, že už nezbyde energie.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.