Má mě rád, nemá mě rád

Pocit zamilovanosti je u každého jiný a nikdo pořádně neví, co přesně si pod tím představit. Neexistuje nic jako objektivní měřítko, proto ani nedokážeme jednoznačně říci, zda má pravdu ten, kdo tvrdí, že člověk se dokáže opravdu zamilovat jen jednou v životě. Nebo ten kdo tvrdí, že je zamilovaný už po několikáté. A pravdou je, že i když nevíme, co to je, každý doufá, že pravou lásku najde.

Poblouznění nebo zamilovanost

Pokud bychom chtěli použít rad zkušenějších, někteří tvrdí, že rozdíl mezi poblouzněním a zamilovaností je v době, po kterou jednotlivé fáze lásky cítíme. Zatímco poblouznění je prvotní pocit, který nás zaplaví, pokud nás někdo zaujme, do zamilovanosti to přeroste, až postupem času.

A zatímco při prvotním poblouznění pociťujete spíše sobeckou lásku, která se projevuje touhou po vlastním uspokojení. To znamená, že se nám stýská, a proto vyžadujete, aby nám dotyčný neustále volal a psal SMS. Toužíme po jeho dotycích. Neustále na něho myslíme a jsme nespokojeni, když necítíte z jeho strany stejný zájem.

V období zamilovanosti myslíme už více na něho. Je to chvíle, kdy naše vzájemná intimita dojde určitého bodu, a nám záleží na tom, aby byl on spokojený, šťastný, aby se mu dařilo, ale nikoli protože to má dopad na vás, ale jen protože nám záleží na něm. Zároveň zjistíme, že výstřednosti, které nám u jiných vadí, dokážeme u něj jednoduše tolerovat. Ohledně toho ale pozor, je prokázáno, že po čase nám právě tyto výstřednosti vadit začnou.

Jak dlouho vydrží zamilovanost

To může být samozřejmě opět různé. Pravdou je, že dříve nebo později čas naruší lásku stereotyp, a tak na ni budeme muset začít pracovat, aby nám vydržela. Čím déle spolu partneři jsou, prohlubuje se jejich intimita, nicméně z lásky se stává zvyk. Může se však stát, že zamilovanost partnerů, přeroste v opravdové přátelství.

Pokud vás děsí představa stereotypu v partnerství, představte si, že každé dva roky měníte muže, z důvodu pocitu poblouznění a zamilovanosti. Mnohem lepší je najít toho, s kým vám je opravdu dobře, a sním pak rozvíjet opravdu hluboké city.

Když je zamilovaný muž

Pokud si nejste jisti, jestli je váš partner zamilovaný, poznáte to jednoduše. Pro zamilovaného muže jste jeho absolutní prioritou. Jakmile vidíte, že se zajímá o to, jaký jste měla den, přemýšlí jak vás potěšit, své vlastní plány podřizuje vám, a počítá s vámi do budoucna je to jednoznačné.

Zároveň vás touží udělat šťastnou, někdy to naráží na nám všem přirozenou lenost, ale i tak pro vás čas od času udělá něco, jen aby vám udělal radost nebo vás potěšil. A velice často to poznáte i podle toho, že vás představí své rodině a přátelům. Ne každý muž umí dávat najevo své city, to však neznamená, že vás nemiluje. Někteří naopak často hází těmito slovy, a přitom to z nich nepocítíte. Proto pamatujte, že důležitá nejsou slova, ale činy. Velmi zjednodušeně, pokud chce být s vámi, najde si cestu a je, pokud nechce, není!

Když je zamilovaná žena

U žen je velice lehké poznat zamilovanost. Jsou mnohem emotivnější než muži a vše prožívají silněji. Dá se říci, že pokud s vámi žena zůstane přes noc, je zamilovaná, jelikož ženy většinou neprovozují intimní chvilky bez lásky. Zároveň vám zamilovaná žena bude velice pozorně naslouchat a vše si zapamatuje, aby vám mohla v budoucnu udělat radost třeba vašim oblíbeným pivem.

Není pro ni problém sledovat sportovní utkání, u kterých se začne lehce orientovat až ve chvíli, kdy jí je vysvětlíte. Mluví o vás i s jinými muži, nestydí se za váš vztah, naopak se jím ráda pochlubí. S tím souvisí i rychlé naučení se používání partnerského plurálu, takže už nejste ona a on, ale jste vy. Směje se vašim vtípkům, i když i vy dokážete objektivně zhodnotit, že tenhle se až tolik nepovedl.

Zamilované ženy jsou často starostlivé pečovatelky, jakmile se o vás začne starat, už nikdy nepřestane. A i když není ta nejlepší kuchařka nebo uklízečka na světě, vždycky se bude snažit vás přesvědčit, že je tou pravou pro vás.

Když to nevyjde

Podle odborníků dokážeme tvořit plnohodnotný partnerství s více než 300 lidmi, které v životě potkáme, tak neztrácejte naději. Ideální partner neexistuje, ani my sami nejsme ideální, tak jak to můžeme očekávat od druhých? To je stejné, jako když vyžadujeme, aby se někdo od základu změnil, a přitom to sami také nedokážeme. Prostě každý jsme nějaký, vyrůstáme v odlišných podmínkách, máme různé návyky a určujeme si své priority.

Jediná cesta, jak vybalancovat společný život, je prostřednictvím komunikace a kompromisu. A nezapomínejte, že vztahy i láska, jsou neuvěřitelně pomíjivá věc. Vzpomeňte si jenom, kolikrát jste se zamilovali a mysleli si, že nikdy v životě, už nikdo jiný důležitější nebude. A po zklamání a dostatku času na zapomenutí, přišel další, a opět jste věděli, že je to ten jediný.

Důležité je vždy jen přetrpět tu prvotní fázi zklamání, kterou si musíte projít, abychom mohli prožít něco dalšího. Tak se neuzavírejte před světem, protože čím dřív si tuto fázi protrpíte, tím dřív zažijete zase něco hezkého, a přesně o tom život je. Najděte toho, kdo vám nejméně vadí a zkuste to znovu.

Zkušenostmi získáte větší nadhled

Zatímco ve dvaceti lásku prožíváme velmi intenzivně, věřte, že postupem času to bude jinak. Stejně jako se měníme my, mění se i naše priority. Zatímco ve dvaceti koukáme spíše na vzhled a láska je stále pořád trochu povrchní a materiální.

V padesáti chceme hlavně mít v životě parťáka, kterému můžete věřit, na kterého se můžeme spolehnout, a už nebude tím nejdůležitějším jeho nové auto nebo bujná kštice. Prostě budete hledat někoho, s kým zestárnete. A mnohem více oceníte opravdovou vnitřní kvalitu, nad povrchním pozlátkem.

Další čtení k tématu :